Při čištění cukerné šťávy se používá vápenné mléko, které si cukrovar obvykle vyrábí rozkladem vápence na vápno a oxid uhličitý, ty se pak postupně přidávají k surové šťávě, z níž se vysráží uhličitan vápenatý, do kterého přejde většina nežádoucích příměsí. Výsledná čirá kapalina, tzv. lehká šťáva, má obsah cukru přibližně šestnáct procent. V další fázi se sraženina uhličitanu vápenatého odděluje od cukerné šťávy na zahušťovacím filtru. Získaná tekutina, tzv. lehká šťáva, má obsah cukru okolo šestnácti procent. Sraženina uhličitanu vápenatého s necukry, která se oddělila a zahustila, je cenným vedlejším produktem, používaným jako vynikající hnojivo. Po vyčištění prochází lehká šťáva několika fázemi odpařování, které probíhá za podtlaku v odparce, přičemž se ze šťávy odstraní většina vody a zvýší se koncentrace cukru. Nádoby jsou v odparce uspořádány v sérii, přičemž v každé následující je vyšší podtlak než v předchozí. V odparce dochází postupně k vícenásobnému odpařování, voda odpařená z jednotlivých těles odparky se používá k dalšímu ohřevu. Výsledkem odpařování je hustá zlatohnědá šťáva s obsahem cukru přibližně šedesát sedm procent.

K přesnému dávkování vápenného mléka se používá průtokoměr OPTIFLUX 4300, který je obzvláště vhodný pro měření průtoku různých kalů a suspenzí. Průtok a spotřebu jak oxidu uhličitého, tak páry, je možno kontrolovat pomocí vírového průtokoměru OPTISWIRL 4200. Kromě sledování průtoku páry, tlaku a teploty může průtokoměr OPTISWIRL také měřit čisté množství tepla, které se využívá v těchto fázích výroby. Snímače diferenčního tlaku řady OPTIBAR 7060 jsou určeny pro měření tlakové ztráty na filtrech, která je důležitá pro jejich řízení a efektivní provoz.